Mariánský chrám ve Frýdku-Místku

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie tvoří dominantu celého města a je dobře viditelná z Lysé hory a Radhoště. Chrám je dokladem toho, že Frýdek byl jedním z nejvýznamnějších poutních center Slezska.

Podle pověsti vznikl kostel na kopci zvaném Vápenka proto, že dělníci v sedmnáctém století při hloubení jámy na pálení vápna vykopali kamennou sochu Panny Marie. Přestože ji přenesli do kostela, byla druhý den opět na kopci. Když se to několikrát opakovalo, rozhodli se věřící, že socha má zůstat na Vápence a postavili na tom místě chrám.

Poté, co vyhořel chrám na Svatém Kopečku, proudily sem procesí poutníků až z Hané. A v polovině osmnáctého století byl postaven barokní kostel, který zde stojí dodnes.

Velký význam měl chrám pro věřící ze Slezska a postupně věhlas přerůstal až do Uher. V polovině osmnáctého století sem vykonal pouť i polský král August III. Proudilo sem tolik procesí, že Marie Terezie musela vydat zákaz poutí, které trvají přes noc. Mnozí věřící však ani příkaz císařovny nezastavil a porušovali jej.

V podzemí kostela jsou katakomby, v nichž jsou pochováni mniši. Podle legend jsou katakomby spojeny tajnou chodbou s Frýdeckým zámkem.

Na konci dvacátého století povýšil papež Jan Pavel II tento chrám na Baziliku Minor, což je označení zvláště významných kostelů. Chrám obklopuje křížová cesta, dnes je kostel i okolí opraveno a láká k posezení na lavičkách.