Není v Beskydech vrchol, který by byl tak opředen tajemstvími, bájemi a pověrami, jako Radhošť. Zřejmě už staří Keltové zde měli své obětiště a zdá se, že jim Radhošť sloužil jako primitivní observatoř, díky níž pozorovali dráhu Slunce a rozpoznávali tak příchod jara a nástup podzimu.
Staří Slované zde uctívali Radegasta – pohanského boha války, vítězství, ale též hojnosti a pohostinství. Vatrami zapálenými na vrcholu hory vítaly slovanské kmeny příchod jarního slunovratu. Pohanským zvykům se pokusili zabránit až věrozvěsti Cyril a Metoděj, kteří na místě obětiště postavili kříž.
Legendy praví, že celý hřeben Radhoště až
k Pustevnám je prošpikován podzemními chodbami a jeskyněmi a že tudy chodili lidé ještě v osmnáctém století. V jedné z jeskyní je údajně i podzemní chrám, v němž se pohanské obřady konaly už v době křesťanské.
Jisté je, že dnes stojí na vrcholu Radhoště
kaple Cyrila a Metoděje z konce devatenáctého století. Poutníky, kteří ke kapli přicházejí, vítá sousoší obou věrozvěstů. Výhledy z Radhoště jsou impozantní. Vidět jsou beskydské vrcholy, Hostýnské vrchy, ale také Jeseníky, Vysoké Tatry a dokonce alpský vrchol Schneeberg.
Nejvíce turistů a poutníků přichází na vrchol Radhoště od Pusteven a cestou tedy míjejí
sochu boha Radegasta. Na Radhošť vede také krásná trasa
z horského sedla zvaného Pindula.