Pak už stačilo, aby mlynář z nedalekého Spálovského mlýna vložil na toto místo obraz bohorodičky a protože to měl do kostela daleko, chodil v neděli sem. Přidávali se další a další věřící a postupně se tak ze skály stalo poutní místo. Když pak Spálovští postavili v 18. století nový kostel, obraz ze skal údajně umístili v něm. Obrázek Panny Marie se však prý pokaždé vrátil na původní místo, a to i ze zamčeného kostela. Když se tak stalo potřetí, místní usoudili, že to tak má být a dále už obraz nechali ve skalách. Později byl obraz nahrazen soškou.

Tajemství tohoto místa tím však nekončí. Například se traduje, že kamenná nádržka, v níž se hromadí voda ze zázračného pramene, je původní gotická křtitelnice ze starého spálovského kostela.

Jisté je, že dnes je toto místo oblíbeným místem turistů, trampů i věřících. A jedno z míst Moravského Kravařska, z něhož vyzařuje atmosféra tajemna.

Článek Poutní místo ve Spálově se nejdříve objevil na Severní Morava.

Článek Myslíkovské Lurdy se nejdříve objevil na Severní Morava.

Z Kalvárie jsou krásné pohledy na Hradec nad Moravicí a Opavu. Dojít lze do zámeckého parku, k zámku nebo k řece Moravici.

Článek Slezská Kalvárie u Hradce nad Moravicí se nejdříve objevil na Severní Morava.

V okolí je možné navštívit také stezku pro bosé nohy, která využívá léčebné metody Vincenza Priessnitze, kde si prokrvíte nohy chůzí ve studené vodě.

Článek Křesťanský labyrint v Bělé se nejdříve objevil na Severní Morava.

Kupole nad oltářem připomíná staré byzantské stavby, z věžičky nad vstupem jsou překrásné výhledy na Beskydy, Hostýnské vrchy a v případě dobrého počasí na slovenské hory – Roháče a Malou Fatru.

Za kaplí stojí majestátní sousoší Cyrila a Metoděje. Sousoší vytvořil z bronzu sochař Albín Polášek, tedy autor kamenné sochy Radegasta, která stojí na hřebeni a je oblíbeným místem návštěvníků nedalekých Pusteven.

Článek Cyrilometodějská cesta na Radhošť se nejdříve objevil na Severní Morava.