Článek Pivovar Koníček se nejdříve objevil na Severní Morava.

Článek Centrum tradičních technologií Příbor se nejdříve objevil na Severní Morava.

Jak se dostat k mlýnu: Autem po cestě z Bílovce směrem na Bravinné. Auto můžete nechat u kaple sv. Martina na Nových Dvorech mezi Bravinným a Lukavcem. Odtud je to k mlýnu cca 750 m.

Článek Větrný mlýn na Nových Dvorech se nejdříve objevil na Severní Morava.

Článek Choltický větřák se nejdříve objevil na Severní Morava.

Článek „Lesní“ Mlýn v Bernaticích nad Odrou se nejdříve objevil na Severní Morava.

Tyto bunkry jsou součástí expozice Slezského zemského muzea v Opavě, jehož pracovníci ze zničených zbytků bunkrů vytvořili dnešní evropsky ceněnou ukázku obranného systému, který se podařilo zbudovat poměrně rychle v letech 1935 až 1938.

Všechny tři pevnosti jsou ukázkou nejen vojenské strategie, ale i technické vyspělosti mladého Československa. Kromě zbraní, tedy samopalů, kulometů a kanónů různých ráží, si návštěvníci prohlédnou i způsob zásobování pevností pitnou vodou nebo filtrační zařízení, díky kterému byli vojáci schopni přežít i chemický útok v okolí bunkru.

Pevnosti jsou doplněny ještě malým pěchotním srubem, známým jako „řopík“, kterých jsou v polích a lesích v okolí Opavy ještě desítky. V Darkovičkách je ale i tento nejmenší bunkr plně vyzbrojen a vypadá stejně jako kdysi.

Kolem pevností vede naučná stezka, která návštěvníky zavede i k dalším ukázkám opevnění, které opravují nadšenci vojenské historie. Celý objekt je zařazen do Technotrasy, která provází zájemce po technických památkách Moravskoslezského kraje.

Pokud při svých toulkách Opavských Slezskem toužíte po poznání historie a chcete vidět evropský unikát, rozhodně se do Darkoviček vydejte. Není to zážitek jen pro kluky.

Článek Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky se nejdříve objevil na Severní Morava.

Článek Automobilka Hyundai se nejdříve objevil na Severní Morava.

Podzemím provází vždy bývalí horníci, takže lidé, kteří prostředí důvěrně znají. Poutavé  povídání o práci v podzemí dokáží přizpůsobit potřebám skupin. 

Článek Cvičná štola pro havíře se nejdříve objevil na Severní Morava.

Důl Alexander byl součástí Severní dráhy Ferdinandovy a nese jméno bývalého prezidenta této společnosti, hraběte Alexandra Palaviciniho. Horníci dobývali uhlí v hloubce více než jednoho kilometru. Těžba začala na sklonku devatenáctého století a důl byl v té době ukázkou vyspělosti techniky a lidského umu, o čemž svědčilo zařízení strojoven, kotelen a těžních věží.

Těžba v Dole Alexander skončila v devadesátých letech a dnes je kulturní památkou. V okolí dolu stojí původní hornická kolonie, v níž havíři bydleli. Přilehlý park byl v padesátých letech místem, kde se rodila ostravská zoologická zahrada, než se přesunula do současného areálu.

Článek Černouhelný důl Alexander se nejdříve objevil na Severní Morava.

Wehrmacht akci uskutečnil alespoň jako cvičení. Stalo se tak na podzim  1938 a seskok a následné cvičné obsazení bunkrů ukázalo, že ve skutečném boji by útočící jednotky totálně propadly. Adolf Hitler tenkrát navštívil pevnůstku u Nových Heřminov, která je tam dodnes a turisté se o této návštěvě dozvídají z informační tabule místní naučné stezky.

Článek Československé opevnění na Bruntálsku se nejdříve objevil na Severní Morava.