Kazatel Jednoty bratrské, teolog a světový myslitel, který emigroval po porážce českých stavů. V exilu se scházel s jedním z největších malířů všech dob, Rembrandtem, samotný kardinál Richelieu jej žádal, aby ve Francii zavedl nový školský systém.
Učitele národů připomíná Památník Jana Amose Komenského ve Fulneku . Na kopci nedaleko zámku je místo, kde Komenský učil své žáky přímo v přírodě. Žákovský háj je dnes upraven pro návštěvníky, kteří zde najdou naučnou stezku. Stojí zde pomník Komenského a je zde malý amfiteátr, v němž probíhala výuka.
Fulnek se stal místem, kde začal svou dráhu kněze a myslitele. Čerstvě vysvěcený po krátkém studiu v Heidelbergu a působení v Praze se ve Fulneku stal rektorem školy a kazatelem Jednoty bratrské. Tady poznal svou ženu Magdalenu Vizovskou.
Komenský, který byl duší Evropan a srdcem vždy Moravan, psal při svém pobytu na Moravě jedno ze svých největších děl, spis Listové nebe, a vytvořil mapu Moravy. Po porážce českých stavů se skrýval na mnoha místech v Čechách, ve Fulneku postiženém morovou epidemií přitom umírá jeho žena a dvě děti. Jeho cennou knihovnu na fulnecké radnici pálí kapucínský mnich Bonaventura.
Emigraci začal v polském Lešně, psal v češtině a připravoval reformu českého školství. Samotný kardinál Richelieu jej zval do Francie, aby školství reformoval tam. Když kardinál zemřel, z cesty do Francie sešlo.
Posledních čtrnáct let žil v Amsterodamu, kde se stýkal mimo jiné s Rembrantem. Zemřel v Amsterdamu ve věku 78 let. Je pochován v Naardenu.