Trasa dlouhá 200 km vede převážně krajinou Slezska a moravského Valašska. Můžete začít v polské Visle, známém sportovním a turistickém středisku, a pokračovat přes Malý a Velký Stožek přes hranice do Jablunkova v České republice. Na své cestě Moravskoslezskými Beskydy vystoupáte na mnoho hor, například na Kozubovou, Vyšní Kamenitý nebo Bílý Kříž. Přes oblíbená střediska Bílá a Pustevny se dostanete na Radhošť, 1129 m n. m.

Vydejte se na malebnou cestu z polské Wisły do Jablunkova. Tato trasa, značená žlutými turistickými značkami, vás provede rozmanitou krajinou a historickými památkami a nabízí dokonalé spojení přírody a kultury. Nenechte si ujít zámek Wisła. Při stoupání směrem k Malému Stožku se kochejte panoramatickými výhledy, pokračujte na Velký Stožek. Vaše cesta končí v historickém městě Jablunkov.

Po modré značce se vydejte do Bocanovic, pokračujte po zelené značce do Malé Kyčery a pak směrem k Malé Kyčuli po žluté stezce. Jedním z vrcholů stezky je rozhledna Kozubová, která poskytuje úchvatný výhled na Beskydy. Výlet zakončete na Vyšním Kamenitém. 

Vydejte se na malebnou cestu z polské Wisły do Jablunkova. Tato trasa, značená žlutými turistickými značkami, vás provede rozmanitou krajinou a historickými památkami a nabízí dokonalé spojení přírody a kultury. Nenechte si ujít zámek Wisła. Při stoupání směrem k Malému Stožku se kochejte panoramatickými výhledy, pokračujte na Velký Stožek. Vaše cesta končí v historickém městě Jablunkov.

Po modré značce se vydejte do Bocanovic, pokračujte po zelené značce do Malé Kyčery a pak směrem k Malé Kyčuli po žluté stezce. Jedním z vrcholů stezky je rozhledna Kozubová, která poskytuje úchvatný výhled na Beskydy. Výlet zakončete na Vyšním Kamenitém. 

Čeká vás nádherná procházka přes Beskydy částečně na pomezí českých a slovenských hranic až na Bílý Kříž. 

Trasa z Mezivodí do Pusteven začíná u dvou lyžařských středisek. Přibližně v půlce cesty minete památník partyzánů na Martiňáku. Odměnou za celodenní putování vám budou klasické speciality v restauraci  Libušín, vydat se můžete k soše Radegasta nebo třeba na Stezku Valaška. 

Dále můžete putovat přes Rožnov pod Radhoštěm, Rajnochovice, Svatý Hostýn, Zlín, Napajedla až na Velehrad. Více informací o beskydské části Cyrilometodějské stezky najdete na: 

https://www.cyril-methodius.eu/cs/trasy-v-cesku/#wisla-velehrad-id

Článek Beskydská trasa Cyrilometodějské stezky se nejdříve objevil na Severní Morava.

Městskou rodinnou zástavbou v Třinci prochází trasa č. 10 podél ulice Těšínská a v prostoru mezi tratí ČD a řekou Olší. Podél ulice Třinecká vede trasa do Českého Těšína. Na této silnici vyznačeny pruhy pro cyklisty. Za stávající silnici II/468 sjíždí trasa č. 10 do prostoru lesa podél Ropičanky po zpevněné štěrkové, částečně panelové komunikaci, ústící na most přes Ropičanku. Pokračuje přímo po ulici Nová Tovární a nábřežím Míru do parku A. Sikory na cyklistickou stezku podél Olše. Trasa vede dál k hraničnímu mostu z Polska na ulici Hlavní, nábřežím Míru jednosměrnou komunikací, kde je vyznačeno vedení cyklistů v protisměru vodorovným i svislým dopravním značením. Od křižovatky s ulici Štefánikovou k přejezdu ulice Hlavní je cyklistický provoz veden jednosměrně k hraničnímu mostu do Polska. Za přejezdem se spojují v prostoru Masarykových sadů trasy č. 10 a č. 46. Celým prostorem parku jsou vedeny jednosměrně k podjezdu železniční tratě, po přejezdu ulice Karvinské se rozdělují. Trasa č. 10 pokračuje na Chotěbuz. Za semafory vlevo po silnici Hrabinská, poté před stoupáním vpravo na ulici Úvoz a na jejím konci přes ulici Slezská a můstek na ulici Hřbitovní. Pokračuje rovně, pod dálničním mostem vpravo, dolů k rybníkům a do kopce k Obecním úřadu Chotěbuz. Od OÚ se cyklista vydá vlevo k Chotěbuzské hlásce, kde se napojuje trasa č. 6100. Trasa postupuje dolů až k silnici Karvinská. V Chotěbuzi kolem Archeoparku směrem na Stonavu a u železničního přejezdu cyklista odbočí vpravo. V Loukách nad Olší přejde silnici č. 67 a napojí se na cyklotrasu č. 10, částečně vedoucí podél řeky Olše a kolem slinice č. 67. (bezpečnostní svodidla – cyklistiský pruh), která vede do lázní Darkov v Karviné. Po trase č. 6257 do Dětmarovic a Bohumína.
 
Trasa měří 80 km a vede po značených úsecích jednotlivých cykloturistických tras. Je sjízdná na běžném cykloturistickém kole. K některým zajímavým místům je třeba z cyklotrasy odbočit, ale rozhodně to stojí za to.

Článek Cyklostezka Olše se nejdříve objevil na Severní Morava.

Trasa vede krásnou přírodou převážně po zpevněných lesních cestách. Počítejte s větším převýšením.

Popis výletu

Trasa začíná u železniční stanice v Mostech u Jablunkova. Odtud se vydejte směrem k místnímu ski areálu a budete pokračovat lesní stezkou až k rozcestníku Studeničný. Zde odbočte vpravo a napojte se na cyklotrasu č. 6080, odkud již stezka povede lesy a vesničkami s typickou místní architekturou.

Po pár metrech minete horskou chatu Studeničné, kde si můžete dát něco dobrého, a pokračujte dál lesem až k rozcestníku Polgruň. Zde odbočte vlevo na cyklotrasu č. 561 a jeďte až k vesničce Hrčava. Na jejím začátku se zastavte u Lurdské jeskyně a osvěžte vodou z místní studánky – má prý léčivou moc! Poté pokračujte po stezce dál a buď rovnou zamiřte k asi 250 m vzdálenému dřevěnému kostelíku sv. Cyrila a Metoděje, a nebo se vydejte až k trojmezí, nejsou to ani 2 km odtud.

Od kostela sv. Cyrila a Metoděje po cyklostezce č. 561 až k rozcestí Na Dílku, kde odbočte vpravo a pokračujte až na úplný východ naší republiky – do Bukovce. Jakmile narazíte na křížek (přijde až poté, co minete poštu a potraviny), jeďte rovně po cyklostezce Olše č. 10, která vás povede přes řeku Olši k základní škole v Písku, u níž odbočte vlevo a napojte se na cyklostezku č. 6806. Po několika metrech opět překročíte řeku Olši. Pokračujte až k rozcestníku Plaňava – hájenka, kde se dejte vlevo po stezce č. 6080. Ta vás dovede zpět k rozcestníku Studeničný, odkud po červené dojedete až ke ski areálu.

Článek Tam, kde slunce vychází se nejdříve objevil na Severní Morava.

Popis výletu

Okružní cyklovýlet začíná a končí u Slezskoostravského hradu, od něhož se vydejte cyklotrasou E (za Vratimovem pak č. 59) proti proudu Ostravice až k rozcestí turistických cest za paskovským nádražím. Zde odbočte vlevo na cyklotrasu č. 6065 a zdolejte první stoupání do obce Řepiště. Pokračujte po cyklotrase až na křižovatku s kapličkou a odbočte vlevo do ulice Selské. Zhruba po 100 m uvidíte po pravé straně ulice první větrný mlýnek na trase. U mlýnku kromě informační tabule najdete také dětské hřiště a posezení.

Od mlýnku pokračujte asi 5 km po cyklotrase č. 6066 až do Horní Datyně, kde odbočte vpravo do ulice Spojovací. Na jejím konci odbočte vlevo do ulice Vratimovské (pozor, je poměrně frekventovaná) a hned na další křižovatce odbočte vpravo. Zde již uvidíte další zrekonstruovaný větrný mlýnek s příjemným odpočívadlem, pítkem a stojanem na kola. 

Vydejte se dále ulicí Josefa Tomise a poté ulicí Datyňskou, která za křižovatkou s ulicí Václavovickou přechází v ulici Zemědělskou. Na jejím konci – před značkou slepá ulice – odbočte vpravo a objeďte areál kovovýroby. Na konci ulice odbočte vpravo a ulicí Potoční a posléze Obecní jeďte stále rovně až na křižovatku s ulicí Vratimovskou. Odbočte vlevo a po 250 m přijedete k dalšímu mlýnku.

Od něj vás čeká stoupání ke křižovatce s ulicí Frýdeckou. Odbočte vlevo a pokračujte 1 km na křižovatku s ulicí Tichou (směr Havířov a Dolní Datyně). Jeďte rovně 2,5 km a po prudším stoupání odbočte vpravo do ulice Formanské a pokračujte po cyklotrase č. 6064 ulicí Mezidolí podél přírodní památky Meandry Lučiny na křižovatku s ulicí Selskou. Odbočte vlevo, hned vzápětí vpravo do ulice Na Fojtství a jeďte na její konec. Dejte se opět vpravo a za řadovými domky sesedněte z kola (jednosměrná ulice), po chodníku dojděte až ke vchodu do areálu Kotulovy dřevěnky s větrným mlýnkem.

Po prohlídce expozice se vraťte stejnou trasou až za most nad Lučinou v ulici Mezidolí, kde odbočte vpravo na cyklostezku. Po 1 km odbočte vlevo a vzápětí vpravo do ulice Na Důlňáku, na níž leží v soukromé zahradě další mlýnek. Za mlýnkem se dejte vlevo a na konci ulice Spádové odbočte vpravo do ulice Formanské na cyklotrasu č. 6064. Na další mlýnek narazíte asi po 750 m u křižovatky ulic Škrbenská a Dolní (sjeďte pár desítek metrů ulicí Dolní, abyste mlýnek viděli).

Za restaurací Na Škrbeni odbočte vpravo do ulice V Úvozu a na další křižovatce se dejte doleva (ulice K Trati). Po 500 m u železniční trati uvidíte v zahradě další větrný mlýnek. Ulice K Trati vás dovede zpět na ulici Škrbeňskou, na jejímž konci odbočte vpravo. Ulicí Frýdeckou (cyklotrasa č. 6063 – pozor, silný provoz) pokračujte až do Šenova, kde na Radničním náměstí odbočte mírně vlevo do ulice Obecní. Kolem šenovského minipivovaru sjeďte z kopce a podél silnice I/11 jeďte k areálu místního muzea s dalším větrným mlýnkem. Na místě stojí za prohlídku také blízký kostel Prozřetelnosti Boží známý též jako perla Slezska.

Od muzea vyjeďte krátky kopec ulicí Kostelní a na křižovatce s ulicí Vráclavskou se dejte vlevo. Cyklotrasa J vás dovede přes Bartovice do Radvanic, kde se u místní školy napojíte na cyklotrasu O. Ta vede přes terminál MHD na Hranečníku údolím Lučiny až zpět ke Slezskoostravskému hradu.

Článek Krajinou větrných mlýnků se nejdříve objevil na Severní Morava.

Pokud po výletě budete hledat rozptýlení, Pustevny nabízí mnoho dalších aktivit. Můžete třeba navšívit Stezku Valašku v korunách stromů, vychutnat si valašské speciality v místních hospůdkách nebo si užít 5km sjezd na koloběžce z Pusteven do Trojanovic.

Díky své nenáročnosti je trasa vhodná také pro menší děti.

Popis trasy

Na Pustevny, výchozí místo výletu, se dostanete buď lanovkou z Trojanovic, nebo autem z Prostřední Bečvy. Trasa začíná u Maměnky a Libušína – překrásných dřevěných chat známého architekta Jurkoviče, které jakoby vypadly z pohádky.

Stezka vede po modré turisticky značené cestě. První úsek stoupá k vyhlídkovému místu Cyrilka (750 m), odkud budete mít Pustevny jako na dlani. Po dalších 700 m vás přivítá Radegast – majestátní socha vzdává hold pohanskému bohu slunce, úrody a hojnosti. Na dalším úseku, který končí kaplí na hoře Radhošť, se nabízí několik krásných výhledů na všechny strany.

Jakmile uvidíte dřevěnou kapli se sousouším věrozvěstů Cyrila a Metoděje, máte vyhráno – došli jste na konečnou. 

Zpátky se dostanete po stejné stezce. 

Článek Kolem Radegasta za Cyrilem a Metodějem se nejdříve objevil na Severní Morava.

Popis výletu

Trasa začíná v Kopřivnici u železniční stanice, v jejíž blízkosti najdete i Lašské muzeum. Na ulici Husova u zimního stadionu se dejte doleva po naučné stezce Lašská – Kopřivnice. Jakmile dojedete ke koupališti, odbočte doleva a pokračujte po žluté až k hradu Šostýn. Po prohlídce hradu se vraťte zpět k rozcestí Šostýn a pokračujte doprava po žluté až k Rozcestí Čarodějnic, kde odbočíte doprava. Cesta vás navede až na cyklostezku.

Jakmile dojedete na rozcestí na Janíkově sedle, vydejte se první odbočkou doprava a pokračujte lesem po stezce Červený kámen. Tato stezka se napojuje na Radegastův okruh, který vás zavede až do Štramberka. Pokračujete po ulici Janáčkova až k mostu přes železnici a po ulici Nádražní dojedete k rozcestí, kde odbočíte vzhůru do ulice Hraničky. Na rozcestníku Pod Botanickou zahradou odbočte doprava a po naučné stezce jeďte až do historického centra města. Cestou minete přírodní památku Kamenárka.

Po prohlídce náměstí a Štramberské trúby (kam také neváhejte vyjet na kole – za kostelem nahoru ulicemi Kopec a Jaroňkova) se na rozcestníku Pod Bílou horou vydejte po naučně stezce Lašská až na Bílou horu. Udělejte si další přestávku na zdejší rozhledně, ze které je krásný výhled na okolní lesy i Štramberk. Naučná stezka Lašská odtud pokračuje dál až do Kopřivnice, k muzeu Fojtství, odkud se už vydejte až ke startu výletu – železniční stanici.

Článek Pojeďme spolu do Betléma se nejdříve objevil na Severní Morava.

Delší náročnější trasa s minimálním převýšením vede převážně po cyklotrase č. 6006.

Popis výletu

Trasa začíná u rozcestníku Olešná – přehrada v blízkosti autobusové zastávky a parkoviště. Odtud se dejte podél nádrže směrem k aquaparku a napojte se na cyklotrasu č.6006 a nechte se jí vést – povede skoro celým okruhem. Nejdříve vás dovede do Palkovic a poté až do Šmírákova mlýna alias Areálu Na mlýně v Kozlovicích. Zde si určitě udělejte přestávku, dejte si něco dobrého a představujte si, jak tu sedával Leoš Janáček a dumal nad novou operou…
 
Odtud pokračujte po cyklostezce dále lesem až do Hukvald. Jakmile dojedete k autobusové zastávce Hukvaldy, Losert odbočte vlevo, dejte se pravou cestou a po pár metrech dojedete až k domu, který Janáček koupil v roce 1921 a jenž byl v posledních letech skladatelova života jeho nejoblíbenějším místem odpočinku. Dnes v domě najdete Památník Leoše Janáčka, kde na vás dýchne historie a neopakovatelný genius loci, umocněný nádherně dochovanými, původními interiéry domu.
 
Dále vás cyklostezka zavede až bráně obory hradu. V její blízkosti najdete turistické informační centrum, které sídlí v budově staré školy. A právě na jejím místě dřív stál dům, v němž se geniální skladatel narodil! Nenavštívit hrad Hukvaldy, kde skladatel rád rozjímal, by byla vyloženě škoda! Cesta k němu vede oborou s daňky a minete i slavnou sochu lišky Bystroušky (bez fotky s liškou prostě nemůžete odjet!).
 
Po prohlídce hradu dál pokračujte městem, stále po stezce č. 6006. Za autobusovou zastávkou Hukvaldy, Drážky vás svede doprava a Dolním Sklenovem, Rychalticemi a Fryčovicemi vás dovede až do Brušperka. Přejedete řeku Ondřejnici a dojedete až na malebné náměstí, jež je součástí městské památkové rezervace Brušperk. Odtud pokračujte po cyklostezce. Kdybyste měli chuť se svlažit, na konci Brušperka zahněte doprava k malé přehradě.
 
Dále vás stezka povede kolem Brušperského lesa do Staříče, kde cyklostezku č. 6006 opusťte a najeďte na stezku č. 6003. Povede vás kolem kopce Okrouhlá, na jehož vrchu stojí stejnojmenná rozhledna. Milovníky adrenalinu potěší, že se dolů z kopce mohou dát po single trail. Vzít to samozřejmě můžete i zpět po klasické cestě. A odtud už vás stezka dovede až zpátky k přehradě.

Článek Krajem Leoše Janáčka se nejdříve objevil na Severní Morava.

Jde o náročnější okružní trasu pro cyklisty, kteří se nezaleknou městského provozu. Trasa je vedená převážně po cyklostezkách.

Popis výletu

Okružní trasa začíná u hornického muzea Důl Michal v Ostravě-Michálkovicích, kde si rozhodně naplánujte prohlídku, opravdu stojí za to! Od Dolu Michal se vydejte po ulici Radniční, odbočte vlevo na Čs. armády a pokračujte po Michálkovické. Cestou budete míjet těžní věž dolu Petr Bezruč. Ten patřil v místním těžebním revíru k vůbec nejhlubším – těžilo se v hloubce až 1 368 metrů! Práce kvůli toho byla ztížena o vysoké teploty, které v takových hloubkách dosahovaly i 40°C!

Přes Slezskou Ostravu, podél řeky Ostravice a následně Odry, dojedete až do Koblova, odkud po cyklostezce G dorazíte na Landek. Kromě toho, že jde o přírodní památku (procházka je tu moc příjemná) a najdete tu rozhlednu i sportovní areál, tyčí se tu těžní věž bývalého dolu Anselm, v jehož areálu dnes funguje největší hornické muzeum v republice.

Od Landeku se dejte podél řeky Odry. Cestou budete míjet mimo jiné i bývalý důl Odra. Jeho těžní věž byla sice zbourána, stále ale stojí budovy koupelny, strojovny, vrátnice a správní budovy. Tyto pozůstatky jsou kulturní památkou.

Pokračujte po stezce L až k soutoku Odry s řekou Opavou. Zde se dejte doleva po cyklostezce S. Ta vás dovede k výdušné jámě dolu Ignát z roku 1906. Výdušná jáma, jinak také větérka, je unikátní díky své kruhové stavbě. V blízkých ulicích Západní a Mendělejevova jsou k vidění domky bývalé kolonie, kde žili zaměstnanci místní chemičky, jíž se říkalo Dusíkárna (původní název byl Československá továrna na dusíkaté látky).

Za jámou se dejte po cyklostezce C ulicí Chemickou a následně Přemyslovců v Mariánských Horách, kde bylo (a stále je) kolonií hned několik. Domky v koloniích se často dělily na dělnické a úřednické a tomu odpovídalo vybavení a velikost bytů. Stavěny byly mnohdy z pálených cihel. V místech, kde se ulice Přemyslovců křižuje s hlavní ulicí 28. října, stával hostinec U Koule, podle kterého bylo přezdíváno kolonii Horní právě Kolonie U Koule. Kolonie Horní je dobře zachovaná a proto upoutává pozornost nejen výletníků, ale i odborné veřejnosti. Z ulice 1. máje můžete odbočit do ul. Bendlovy či Slévárenské a přesvědčit se na vlastní oči. Projíždět budete i okolo osady Červeného kříže, jejíž výstavbu financovalo právě toto sdružení ve 20. a 30. letech 20. století.

Pokračujte dále po ulici 1. máje až do Vítkovic. Ty jsou populární především díky areálu bývalých železáren a dolu Hlubina – Dolním Vítkovicím. Vy se ale tentokrát podíváte do míst, kde zaměstnanci této slavné továrny žili. Na severu mezi ulicí Mírovou a Ruskou stojí kolonie Westend, jedna z nejstarších dochovaných hutnických kolonií na Ostravsku, postavená v letech 1878-1879. Po obou stranách Mírového náměstí, vpravo i vlevo od kostela sv. Pavla, stojí U-hausy, pavlačové polyfunkční domy. Ubytováváni zde byli přední dělníci, mistři a nižší úředníci. Většina bytů byla jednopokojových. Asi nejznámější je vítkovická Štítová kolonie v ulicích Nerudova a Lidická, kterou cyklostezka prochází. Je zde 32 dvoupodlažních dvojdomků a díky jejich vzhledu si možná budete připadat trochu jako v Anglii….

Největší hutní dělnickou kolonií na Ostravsku je Josefínská kolonie. Rozkládá se mezi ulicí Ocelářskou na východě a Okružní na západě a jihu, Kotěrovou na severu. V současné době procházejí kolonií ulice Erbenova, Ryskova, Obránců míru, Kovářská, Floriánova, Sirotčí a Rudná. S Josefínskou kolonií sousedí Ocelářská kolonie.

Za sadem Boženy Jabůrkové se dejte doleva ulici Výstavní. Dojedete až k nejstarší vítkovické stavbě – empírovému zámečku Rothschildů, kteří byli majiteli Vítkovických železáren. Napojte se na cyklostezku B a pokračujte přes sad Dr. Milady Horákové, kde dřív býval židovský hřbitov. Po ulici Varenská a Českobratrská se dostanete zpět do centra Moravské Ostravy. Tam se tyčí těžní věž dolu Jindřich. Spolu s ní zůstala zachována ještě jámová budova. Hornická kolonie náležící k dolu byla zbourána, aby ustoupila moderní panelové výstavbě. V přilehlé ulici Bieblova (č. p. 6 a 8) najdete dva domy, které původně do kolonie patřily.

Z Moravské Ostravy se dejte zpět na Slezskou po lávce za Vyhlídkovou věží Nové radnice, po cyklostezce F. Tou dojedete až do Heřmanic, přičemž budete míjet Heřmanický pivovar – no kdo by odolal malé zastávce…? 😉 Ulicí Vrbická, která navazuje na ulici Československé armády, dojedete zpět na začátek výletu, tedy k hornickému muzeu Dolu Michal.

Článek S kolem kolem těžních věží a kolonií se nejdříve objevil na Severní Morava.

Určitě nevynechejte návštěvu hornického muzea – je nějvětším svého druhu v Česku! Dostane vás už začátek prohlídky – společně s bývalým havířem totiž sfáráte do dolu opravdovým výtahem, který dřív vozil horníky na šichtu!

Popis výletu

Naučná stezka NPP Landek začíná přímo v areálu hornického muzea, odkud vás podél řeky Odry zavede kolem uhelných slojí i soutoku s řekou Ostravicí až do Koblova. Zde se trasa stáčí zpět do lesa a po pár minutách chůze dorazíte k rozhledně, ze které budete mít Ostravu jako na dlani. Kolem 11. století stál na jejím místě hrad Landek, který založil Přemysl Otakar II. k ochraně hranic a solno-jantarové obchodní stezky vedoucí kolem toku Odry.

Stezka pokračuje dál lesem a až se budete blížit k Petřkovicím, narazíte na historickou vilu. Tu v polovině 20. let minulého století postavili pro ředitele černouhelného dolu Anselm (dnes hornické muzeum). Dnes se zde kromě svateb konají různé kulturní akce a v několika apartmánech se můžete i ubytovat. Od vilky cesta pokračuje až do Petřkovic, kde se trasa stáčí směrem k hornickému muzeu. Cestou do cíle minete místní kemp a minizoo.

Článek Magický Landek se nejdříve objevil na Severní Morava.

Popis výletu

Trasa začíná u zámku Nová Horka. Rodinné sídlo hrabat Vetterů z Lilie se v roce 2020 dočkalo rekonstrukce, dnes jej můžete obdivovat zvenku i zevnitř během komentovaných prohlídek.

U zámku začíná naučná stezka Kotvice s deseti zastaveními. Ty blíže seznámí s okolní přírodou, unikátními lužními lesy s prastarými duby. Jedná se také o významné hnízdiště vodních ptáků.

Naučná stezka končí u rozcestníku Studénka – Pasečný most, odkud se stejnou cestou vydáte zpátky do Nové Horky.

Článek Vodním královstvím Poodří se nejdříve objevil na Severní Morava.