Lužní lesy v Poodří

Romantické procházky s posezením u rybníků a pozorováním labutí a elegantních volavek.

Při troše štěstí se mihne i ledňáček, lovící rybku. Tajemná zákoutí slepých ramen řeky Odry, tlející staré kmeny padlých stromů, které postupně zarůstá mech. Louky obsypané lučními květinami.

K tomu klid. Ne ticho, ale klid přírody, kdy se odevšad ozývá zpěvů ptáků a kuňkání žab. To vše s výhledy na v mlžném oparu se tyčící Lysou horu, dominantu Beskyd. Ale také místo, kde jsou břehy kolmé a Odra je hluboko pod nimi, jako doklad toho, že jednou za čas ukrojí divoká řeka část svých břehů.

A to vše doslova na hranici průmyslového města, jakým je Ostrava. To vše je neuvěřitelná příroda v Poodří, jedné z posledních oblastí, která zůstává nepoznamenána člověkem a jeho snahou podmanit si přírodu, protože právě tady, na březích Odry dává příroda jasně najevo, že zkrotit ji nelze.