Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vítkově

O tom, že by kostel ve Vítkově mohl stát na návrší nedaleko města, se uvažovalo už ve středověku. V kronice je však tento kopec označen pro tyto účely za nevhodné. Dnešní historikové se domnívají, že takto ve středověku vyhodnotili fakt, že kostel by byl oddělen od obydlené části města.

Jak se Vítkov rozrůstal, tento argument padl, protože návrší se stalo součástí města. Takže na začátku 20. století se stavělo přesně tam. Dnes je novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie dominantou Vítkova a skvěle zapadá do celkového pohledu na město.

Kostel se stavěl svépomocí a z darů. Například hrabě Camillo Razumovský daroval dřevo potřebné na stavbu, sedláci se zavázali přivážet materiál zdarma.

Zdi jsou z kamene a podle legendy je to kámen, který byl vykopán při hloubení základů. Ačkoliv je kostel na kopci, vytryskl při kopání základů tak silný pramen vody, že jej zedníci využívali po celou dobu stavby.

Raritou je stropní klenba, kterou vytvořila textilie namáčená v sádře a vytvarovaná do klenuté gotické podoby. Zatímco v jiných kostelích se po klenbách běžně chodí ke krovům či ke zvonům, tady se musel zřídit systém můstků, protože skořepinou by se kostelník propadl mezi věřící.