Pozůstatky železniční trati ve Fulneku

I po více než sto letech jsou v okolí Fulneku vidět pozůstatky impozantního díla, jakým je nedokončená železniční trať. Z velkolepého záměru zbyly do dnešních časů náspy, zářezy v lesích a dokonce započatý tunel.

Opava stála mimo hlavní železniční koridor Olomouc – Ostrava – Bohumín. Trať, budovaná konsorciem nazvaným Moravskoslezská centrální dráha, chtěla využít podnikatelského rozkvětu ve Slezsku a propojit oblast kolem Opavy a Fulneku přes Valašské Meziříčí do Trenčína.

Podnikatelský záměr zdržovaly spory o to, kudy přesně trať povede. Představitelé měst a obcí chtěli prosadit, aby koleje šly přes jejich území. Poté, co zvítězila varianta, která směřovala přes Fulnek, vstoupila do hry ekonomická krize. Pád vídeňské burzy v roce 1873 znamenal, že na zadlužený projekt nebylo dost peněz.

Mezitím už začaly terénní práce, kvůli kterým přijeli stavitelé a dělníci z Itálie a ze Slovenska. Především Italové působili rozruch hlavně v místních hospodách, zaznamenány jsou různé rvačky. Ve Chvalíkovicích byl pobodán místní starosta, který se rozhodl hospodský spor urovnat. Dvanáct Italů tehdy stanulo před opavským soudem. V Jakubčovicích byl jeden z dělníků zraněn místním četníkem, který zakročil při jiné takové rvačce.

Dělníci tropili další nepříjemnosti, když pomocí výbušnin lovili v Moravici ryby. Vysloužili si u místních hanlivou přezdívku „barabové“. Na železnici pracovalo na 1600 mužů a 200 koní. I samotná stavba si vyžádala mimořádné události, například u Chvalíkovic byli zasypáni dva dělníci, jeden zemřel na místě, druhý zranění podlehl později.

Budování železnice je spojeno s mnoha významnými osobnostmi a podnikateli té doby. Stavbu vedla firma bratří Kleinů, akcionáři společnosti byl například Robert Lichnovský z Voštic, přítel Ference Liszta, nebo Alois Larisch, podnikatel a starosta Krnova.

Dnes pozůstatky budované trati umožňují hledání tajemství minulosti a zároveň pohodovou procházkou malebnou krajinou.